Krušnohorské kostely

Kostely od nepaměti vyjadřují touhu po pevném bodu. Symbolizovaly sepětí lidí s jejich obcí a krajem, vyjadřovaly lásku k domovu i ochotu ke vzájemnému smíření mezi věřícími i nevěřícími.

Krušnohorské obce měly většinou podobu dlouze protažených obcí a kostely a fary se většinou stavěly uprostřed.

Svou výškou dosahovaly výškové úrovně okolních selských dvorů nebo je přečnívaly, a ve vesnické zástavbě představovaly výraznou stavební skupinu. Jen tam, kde se musel brát ohled na sousední vesnici, stavěl se kostel na dolním nebo horním konci obce.