Krušnohorské obce měly většinou podobu dlouze protažených obcí a kostely a fary se většinou stavěly uprostřed.
Svou výškou dosahovaly výškové úrovně okolních selských dvorů nebo je přečnívaly, a ve vesnické zástavbě představovaly výraznou stavební skupinu. Jen tam, kde se musel brát ohled na sousední vesnici, stavěl se kostel na dolním nebo horním konci obce.