Vytvořil jsem si s ním vlastně hezký vztah. Ač ateista, hledím na něj s obdivem, s úctou. Pokorně se mu ukláním. A v duchu se modlím. Tomu, čemu věřím já sám. Takže až takový ateista nebudu. Tento kostel k tomu neskutečně vybízí. A takto to má asi hodně z nás pokud jej v té krajině objeví poprvé.
Dáno je to mnoha faktory. Úžasně položen v krajině, a přitom skvostně skromný. Menšího vzezření a vlastně dominantou tohoto kraje z mnoha pohledů. Odpočívá v té krušnohorské krajině, v které se můžeme vrátit o mnoho desetiletí nazpět. Vlastně až do 17. století, kdy se zrodil tento drahokam v krušnohorské krajině.
A nyní po přečtení jsem zjistil, že nenapsal, kde jej najdeme. Tak je to taková malá hádanka pro ty Krušných hor neznalých.